Rakouské Alpy pro skutečné začátečníky
Pod Dachsteinem v RammsauVáclav Hejna
A to na skutečném skútru, padesátce. Do Alp. Chtěl jsem vidět ty evropské velehory. Alespoň část. Měl jsem na to ale jen jeden den. 80 Euro v peněžence a další na platebních kartách. Na benzín a tak.
Nemohl jsem spát. Nikdo nebyl doma. V deset večer jsem se dodíval na film. V jednu ráno vstal z postele, osprchoval a zabalil si věci. Udělal jsem si silnou kávu a v půl druhé vyrazil.
Byla tma, s cestováním v noci jsem neměl moc zkušeností. Jel jsem asi třicítkou. Bál jsem se, že mi do cesty skočí třeba srnka. To by na skútříka stačilo. A na mě taky.
Velešín. Benzínka. Několik řidičů mířících na dovolenou se věnovalo svým miláčkům, i těm čtyřnohým. Paní u pokladny se zajímala velmi živě o to, kam to ten cvok, tedy já míří tak brzy ráno. Na stroji, co nejede rychleji než 45 km za hodinu, z kopce. Omezovač byl ještě součástí malého motocyklu. Ten mi vyndali na druhé prohlídce, po příjezdu z tohoto výletu.
Projel jsem hranice a za chvíli už jsem "uháněl" prvním větším městem. Freistadt. Opilí mladíci na mě mávali a smáli se.
"No jasně," říkám si. "Jo, jedu do Lince."
Před odbočkou na dálnici zahýbám vlevo, na Pregarten. Konečně nacházím silnici na Mauthausen. Jsou čtyři ráno. Začíná se rozednívat, začínám vnímat krajinu.
V Ennsu vybírám dalších 60 Euro z bankomatu a zastavuji se na benzínce. Euroatlas je tak "podrobný," že nevím, kde vlastně jsem. Chci si koupit autoatlas Rakouska. 17 Euro? Ne, to nedám. Kupuju si Snickers a kolu. Inzulín? Zapomínám, že mám cukrovku.Procházím se po chodníku, první lidé míří do práce. Rakouský Postbus nabírá cestující a míří na Linec. Pomyslel jsem si, že jsem měl naplánovanou cestu do Pasova.
V šest hodin vjíždím do města Steyr. "Tak brzo?," pomyslel jsem si. Jsem asi 125 km od startu cesty. Zabloudil jsem za tunelem u obchodního centra, Všude zavřeno. Dívám se do atlasu znovu. Pak na slepo vyrážím. A trefa. Na další benzínce tankuji, dávám si kávu, a s nějakými Italy lámaně komolíme němčinu. Malá rakouská slečna pomalu ukusuje z bagety.
"Mutti? Kann ich zu draussen?" zeptala se.
Moc německy neumím, ale vyznělo to asi tak, "maminko, můžu jít ven?" Italové cosi vyprávěli o cestě z Neapole do Říma. Asi.
"Sechs Euro, zwanzig," vybafla na mě čerpadlářka.
Za benzín a kávu. Venku dojídám zbytek Snickersu z Ennsu.
Fotografuji si už vzdálené Kalten Alpen a vjíždím do krásného městečka s názvem Klaus. Nádherná přehrada, tak čistá voda a v pozadí hory. Projíždí vlak a nad silnicí klášter. "Sem se jednou pojedu vykoupat," prohlásil jsem a zamířil na další etapu své cesty. Liezen.
V osm hodin ráno projíždím město Liezen. Odbočil jsem podle atlasu. Jo, na opačnou stranu. A pět kilometrů mířím na Leoben. Špatně. Salzburg je opačně.
U Stainachu opravují silnici. Objíždím kolonu a slyším za sebou jen troubení. "Co je, stejně mě za chvíli předjedete." snažím se usmát na jakousi německou řidičku. Marně, zamračila se na mě.
Gróbming. Zastavuji na parkovišti. Důchodkyně sedí na mužském WC. Přijíždí další autobus. Rakouští slušně vychovaní chlapci čůrají v polích. Jiní zvracejí a další hází láhev od piva na silnici. Policie odjíždí. Pryč. Mávají mi a volají se smíchem "Gute Reise." V dálce vidím vrchol Dachsteinu.
Schladming, odbočuji na úzkou silnici plnou zatáček. Rammsau am Dachstein. Jsem v cíli. Je před polednem. Je horko, jsem strašně unavený. Pár fotografií, a volám dcerkám že přes Salzburg si do Prachatic už netroufám. Cesta by ale byla stejně dlouhá jako se vracet po stejné do Ledenic. Nechtěl jsem bloudit, Vracel jsem se opět přes Liezen, Steyr a Mauthausen zpět. Opět těch 256 km. Domů jsem dorazil ale až ve 23 hodin. Měl jsem mnoho přestávek. Únava byla znát.
-----
Padl jsem do postele. Ale viděl jsem Alpy. V září, už bez omezovače, s rychlostí 70 km/hod. si plánuji desetidenní cestu. Rakousko, Švýcarsko, Francie, Itálie. Alpy a moře. Chci už konečně zahlédnout na vlastní oči ty vlny. Ostuda, že jsem nikdy moře neviděl? Ne, mám se na co těšit. A na Chamonix, tunel pod Mont Blankem. Vyfotografovat se s padesátkou pod nejvyšším vrcholem Evropy. A u moře, v Benátkách.
Český železniční špunt
Nedalo mi to, trošku se "pošťourat" v té naší železniční síti a jistému komentáři o vysokorychlostních tratích a jediné naší vyspělé železniční trati Praha- Ostrava. Myslím, že bylo pozapomenuto na další koridory, již hotové či rozestavěné. Například Ostrava- Břeclav či rozestavěné Beroun- Cheb a IV. koridor do Českých Budějovic.
Nemám peníze na léky
Jakým způsobem jsem se dostal do toho průšvihu je asi zřejmé. O tom zde ale psát nechci. Protože si nyní nevím rady a ještě mám střechu nad hlavou a zaplacené připojení k internetu na pět týdnů.. Mohu napsat tento článek.
Nemá někdo pumpičku na saně?
Nedaleko omylem napadl sníh, nedivte se, v tomto často se měnícím počasí. Sucho- potopa- požáry- vichřice. Než jsem stačil vyběhnout na kopec, roztál. Mezitím jsem ovšem sáňky na silnici píchnul. Když jsem požadoval od řidičů, zda nemají pumpičku na sáńky ani neodpověděli. Možná to dopadne jako u těch pesimistů v čekárně.
Čím více krve, tím více zájmu. Marketing terorismu
Terorismus, války, násilí. Znásilňování dětí a žen. Jednou jsem takto zkoušel spočítat litry krve při jednom zpravodajství na TV Nova. Kauzy nepočítám. Dale Carnegie popsal jednu takovou příhodu ve své knize "Jak získávat přátele a působit na lidi." První kapitola Dvoukvérový Crowley.
Zvířátko a nebo člověk
Dnes jsem otevřel Facebook a doslova mě praštila do hlavy jedna stránka. Byla zřejmě založena dnes. Podle diskutujících nějaký psychopat, nemocný či nerozumný puberťák. Snad i vrah. Nebo budoucí vrah. Jedná se o stránku, máme rádi kočičky- ale mrtvé či chcíplé.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Český rozhlas slaví 101. narozeniny a zve na Den otevřených dveří
V sobotu 18. května slaví Český rozhlas (ČRo) 101 let od zahájení pravidelného vysílání Dnem...
Byl milý, říkají sousedé o atentátníkovi. Jeho byt s ním prohledalo komando
Sousedé atentátníka, jenž postřelil slovenského premiéra Roberta Fica, se shodují, že Juraj C. byl...
Do Gazy dorazily po americkém provizorním molu první kamiony s pomocí
Do Pásma Gazy se ráno dostaly první dodávky humanitární pomocí přes provizorní molo, které tam ve...
Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili
Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...
Inspektor/ka – oblast vigilance zdravotnických prostředků
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 252
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 948x
Věnuji se nejen filozofii a sociologii, ale i psaní od filozofických úvah až po povídky. Dále píši PR články a mám vlastní projekt na PUBLIC24.EU
Profil na Facebooku: https://www.facebook.com/vaclavhejna6
https://www.facebook.com/public24
Píšu pro: bigbloger.Lidovky.cz ; signaly.cz; a novy blog vaclavhejna.blog.cz