Povídky a jiná literatura

Václav Hejna

Země Česká (krásná), domov můj

Byl jsem už za hranicemi. Nevím, jaké to bylo městečko. Všude samé květiny, lidé se na mě usmívali a zvali mě do místní restaurace na dobrou snídani. Servírka se usmívala a také s úsměvem mě sledoval kuchař. Na stole čerstvé květiny. Chutná a bohatá snídaně, dobře jsem se najedl.

12.3.2013 v 8:42 | Karma článku: 10.02 | Přečteno: 491 | Diskuse

Václav Hejna

Selhání 21. (Po transplantaci)

Další pokračování příběhu o Milanovi. Druhý díl, po transplantaci..., pokračuje.

16.2.2013 v 18:34 | Karma článku: 4.45 | Přečteno: 283 | Diskuse

Václav Hejna

Selhání 20. (Po transplantaci)

Další pokračování o Milanovi, jeho myšlenkách a života po transplantaci.... Hledání nových lidí, sebe sama a smyslu života.

3.2.2013 v 16:01 | Karma článku: 4.01 | Přečteno: 278 | Diskuse

Václav Hejna

Selhání 19. (Po transplantaci)

Po dlouhé době opět vkládám další část o Milanově cestě. Příběh začal událostmi před dialýzou a pokračuje po transplantaci. Hledání, trochu té filozofie, myšlenek, vztahy s lidmi. Hledání lásky a smyslu života. tady je devatenácté pokračování.....

22.1.2013 v 16:47 | Karma článku: 4.85 | Přečteno: 418 | Diskuse

Václav Hejna

Úvaha o 1992- o smyslu vzdělání 2.

Kdysi jsem psal něco podobného v tomto stylu. Příběh navazující na úvahu či úvaha navazující na příběh. Zatím nechci tyto dva styly spojovat v jedno. Je to první pokus. První úvaha a první část povídky. Bohužel od roku 2012 také poslední. Snad se mi podaří navázat na tuto část.

7.1.2013 v 17:57 | Karma článku: 5.51 | Přečteno: 524 | Diskuse

Václav Hejna

1992- začátek něčeho 1.

Snad povídka na pokračování nebo jen tato? Jeden z pokusů, kdy není nic naplánované. Kdy není nic jisté a pád je větší, když budu pokračovat. Nebo končit. Musíme doběhnout do cíle, až nakonec. Přetrhnout tu pomyslnou stuhu. Ani pak nemůžeme odpočívat.

6.1.2013 v 14:34 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 519 | Diskuse

Václav Hejna

Selhání 18. (Po transplantaci)

V této době nejen, že nevím, co napsat k politickým, ale i běžným událostem. Také jde velmi pomalu oprava mého rozsáhlejšího literárního díla. ----------------

2.1.2013 v 17:33 | Karma článku: 5.90 | Přečteno: 504 | Diskuse

Václav Hejna

Nevím kdo jsem

Nejen film Cartagena, který mě udrží při vědomí. Ale i vlastní úvaha nad sebou samým. Nevím, kdo jsem. Myslel jsem si, že jako ona, pláče, že nenalezne nikdy už to, co hledá. Co chce poznat. Je přeci nepohyblivá. Bolí to, mnohem více, než toho, kdo může vše.

29.12.2012 v 17:45 | Karma článku: 8.13 | Přečteno: 760 | Diskuse

Václav Hejna

Třetí povídka Vánoční: Jak jsem zastavil čas

... v sobě.... Stojím na ulici, kráčím dopředu. Lidé zrychlují své kroky, nezávisle na čase. Vteřinová ručička stále odměřuje čas, stejně, na mých hodinkách. Ještě jsou po dědovi. Jdou přesně.

25.12.2012 v 11:28 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 560 | Diskuse

Václav Hejna

Životní cíl a začátek

Ani o Karolíně, ani o Petrovi či Miroslavovi. Asi nemám chuť opakovat to, co se opakuje. Opisovat to, o čem už toho bylo tolik napsáno. Poslední dobou jsem se zaměřil na jiné otázky... Simonův vesmír, Švédský film. Inspirace. A aspergerův syndrom.

21.12.2012 v 18:24 | Karma článku: 8.08 | Přečteno: 693 | Diskuse

Václav Hejna

Selhání 15. (Před dialýzou)

Tak, první kapitola končí, před dialýzou. Po ní nastaly dva roky neustálých dojíždění sanitkou na čtyřhodinovou umělou ledvinu. A pak? Pane, máme pro vás dárce..... Ve tři ráno... Nový život? Noví lidé? Nové poznávání? Nový pohled na svět? Kdo byl ten dárce?

2.12.2012 v 11:32 | Karma článku: 7.25 | Přečteno: 620 | Diskuse

Václav Hejna

Selhání 9. (Před dialýzou)

V této části se Milan vrací k útěkům, které nevyšly. A nejen útěkům za hranice.

6.11.2012 v 18:50 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 590 | Diskuse

Václav Hejna

Pokoj mrtvých

Budova anatomického ústavu stála nad nemocničním areálem, jako palác císaře římské říše, nad obydlími poddaných, kteří žili bohabojně a nekladli žádný odpor vrchnosti, vše tak bylo v pořádku a život šel dál. Vypadala jako hrad, který už dávno ztratil lesk a zapomněl na slavné časy. Díky oprýskaným zdím, které léta nikdo neopravoval.

1.10.2012 v 17:48 | Karma článku: 7.36 | Přečteno: 758 | Diskuse
Počet článků 252 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 948
JSEM AUTOR PROJEKTU PUBLIC24.EU Věnuji se nejen filozofii a sociologii, ale i psaní od filozofických úvah až po povídky. Dále píši PR články a mám vlastní projekt na PUBLIC24.EU Profil na Facebooku: https://www.facebook.com/vaclavhejna6 https://www.facebook.com/public24 Píšu pro: bigbloger.Lidovky.cz ; signaly.cz; a novy blog vaclavhejna.blog.cz