Zůstávám tím, kým jsem

Ono nic jiného nezbývá, protože jsem sám zodpovědný za to, co napíšu...., co cítím.... Ostatní? Jsou zodpovědní za to, co učiní....

Bytí a idea

Našel jsem poněkud starší texty na svém harddisku, mezi desítkami ještě starších zápisků a úvah psaných ručně do sešitů bloků. Jelikož jsem nestudoval vysokou školu, tak jsem si psal vlastní úvahy a práce. Hlavně v době před a po transplantaci ledviny. I dávno před tím. Nyní se v tom snažím pokračovat.

Založím novou stranu s názvem SAKo

Nejedná se o žádnou odnož japonské teroristické skupiny Óm šinrikjó, ale o zkratku Strana angažovaných komunistů.... Byť se dá říci, že tak trošku toho japonského bojového umění by pro SAKo neškodilo. A jak využít všeobecné nespokojenosti a příklon k již umírněné KSČM by pro naší stranu bylo přínosem.

Útěcha pro chudé, strašák pro bohaté

V jedněch knihách nás nabádají, abychom rozvinuli své pozitivní myšlení k nalezení bohatství. Proto, abychom se mohli obklopovat věcmi. Na jednom velkém shromáždění jsem vyslechl přednášku, "... na co součástky, když si můžu koupit nové auto?..."

Když padla hranice

Tato úvaha je o skutečnosti a rozdílech mezi teorií a praxí. Carnegieho úvahy o úspěchu, starostech a hledání přátel. O podnikání a též filozofii. Před 22 lety jsem měl za sebou už první rok cesty filozofa, uvažování a hledání. Vycházel jsem z marxistického pojetí vnímání lidi, přírody, ekonomie, sociologie a člověka, jako takového.

Nové téma nahodil zpěvák Kenny Rogers

Ne, že bych se s ním osobně setkal a měl připravené interview, ale poslední dobou mám pocit, že jsem natolik vytížený, že bych potřeboval dlouhou přestávku. Ale jak jsem pochopil, díky jednomu člověku, kterého zajímá můj zdravotní stav, vzpomněl jsem si na dobu, kdy jsem byl v pohodě. Z portálu I-legalně jsem si stáhl většinu písniček od Kennyho Rogerse. A tak jsem se na chvíli vrátil k dobrodužnému životu, kdy jsem mohl v době totality poslouchat tuto hudbu. Vyšlo u ná LP s jeho největšími hity. Naštěstí.

Demokracie je, ......

Když jsem začal vnímat trošku více svět, viděl jsem ho jako otevřený všemu, co chci vnímat, co vnímám a proč to vnímám. Byl jsem jistými okolnostmi nucen, chovat se trošku více jako dobrodruh, cestovat a učit se žít mezi lidmi. Bylo mi 12 let. Poprvé v životě jsem vyrazil na svůj asi 180 km dlouhý výlet, tehdy ze Sokolova do Plzně. Jen tak. Psal se rok 1975. Hluboká totalita, ale nevnímal jsem jí. Již sedm let tu okupovala naší zemi Sovětská armáda.

Dva roky po transplantaci- díky pane Jaspersi

Před dvěma lety jsem se "plazil" s hadičkami po chodbě a mračil se na sestřičky i pány doktory. S nikým jsem nechtěl mluvit. Když jsem náhodou usnul zdál se mi jeden sen. Ježíš v bolestech umíral na kříži. Když jsem se probudil: "Sestří, bolí mě to, nemáte nějaký prášek?" Ježíš žádný prášek neměl.