Hodil jsem na něj deku. Minulý rok jsem na něm byl 17. března na výletě v Konstantinových Lázních. Hledím ven a padá sníh. Konec března a plánovaná jarní cesta přes Schrems, Gmünd, Weitru do Freistadtu.... Jezdím to vždy na začátku dubna, jako zahájení skútrácké sezóny.
... letošní sezónu asi zahájím jinak. Na lyžích. Vlastně ne, to neumím. Na saních? Musel bych si je půjčit. Za smýkající se kamion a jede se. Dívám se tedy na fotografie z minulého roku a toho předchozího také. Konec března, Rakousko a Německo a v polovině dubna na tři dny do Polska. Letos nepojedu ani tam, kam mě poslal jeden známý....
Zaplakal jsem nad další předpovědí počasí a popřemýšlel nad tréninkem po zimních silnicích v dubnu. Zahraji si na mesengra, který jezdí i v mrazivých lednových dnech, co se podobají těm dnešním skorodubnovým. Že bych na svém skútru rozvážel poštu? Možná by dobře zaplatili, pokud bych se s obálkou vydal směrem na Brno. Tam asi padá nejvíce. Tři centimetry za hodinu a prý bude hůř.
Dívám se tedy na fotografie z březnového výletu do Saska a Bavorska. Na malý Berlín, Mödlareuth. Bylo skoro dvacet nad nulou, slunce pražilo do malé restaurace. Já mířil poté na Bayreuth. To město je jistě dnes pod sněhem také.
Před chvílí jsem smutně přikryl svůj stroj pod deku, porozhlédl se po okolí. Zalezl domů, pustil televizi, sedl do křesla a dal si nějaký road movie. Třeba Poslední týden.
Jaro přijď, skútristé leniví a motorkáři nemají co obdivovat. Ty šílence na malých strojích, "do Plzně, Vávro, do Plzně."
