Druhá povídka Vánoční: Hluboko v lese (Štědrovečerní)
Ve schránce několik letáků o zvýhodněných cenách zboží k Vánocům. Když si koupíte tři kousky zeleniny ve skle, čtvrtý máte zdarma. K televizi tablet zdarma. Zdarma internet, na tři měsíce. Výhodné půjčky. Hodil jsem to vše do nejbližší popelnice. Dopis. Exekutorská společnost Vopršálek a spol. Došlo mi to. I když splácím pravidelně tisícovku. Podání trestního oznámení. Dnes, před Vánocemi, "věděl jsem, že mám dvě možnosti."
"Počasí na dnes, .... na Šumavě přes den místy až mínus dvacet dva," hlásila reportérka po zprávách.
Prostě jsem se oblékl, obul boty, vzal si batoh a šel se projít. Do lesa. Sněhu moc nebylo, mohlo se snadno jít. Jen ten velký mráz, "všechno bude dobré," uklidňoval jsem se a snažil se z hlavy dostat ty hloupé pesimistické myšlenky. Ale ono to nešlo.
Sešel jsem z hlavní silnice, kousek ještě po vedlejší asfaltované silnici. Zatáčka do prava. Rovně vedla cesta do lesa. Okolo hromady nařezaného dřeva, "hodina postačí," v okolí patnácti kilometrů žádná osada, žádné město, "stačí jít jen hodinu pěšky."
Jsem diabetik, mám v batohu jen inzulínové pero, žádné pití, žádné jídlo, žádný cukr...., ani mobil jsem si nevzal. Věděl jsem, že to jednou udělám, "v téhle blbé vesnici, v tomhle blbém kraji, žádní kamarádi, ani přátelé. Není nikdo, kvůli komu bych se vrátil, už je to daleko...., " šel jsem asi padesát minut, podle mých hodinek. A dost rychle.
Vyndal jsem pero, rozhlédl se po tom mrazivém kraji, nikde nikdo, ticho. Tak dokonalé, že jsem si představoval, že už to tak zůstane. Žádné starosti, ani ty radosti, které si nepamatuji. Nastavil jsem šedesát jednotek, "třikrát tolik, co si píchám normálně," pro jistotu ještě šedesát. Sto dvacet jednotek jen tak, zacvakalo to a zmizelo pod kůží.
Měl jsem slzy v očích, jak jsem ztrácel sílu, přestal vidět. Uslyšel jsem ještě hlas, zvuk motorů a vítr. Velký vítr.
"Přinesla jsem ti pomeranč, máš ho tak moc rád," držela mě za ruku, "šla jsem za tebou, bála jsem se o tebe, našla jsem tě....," Mirka měla v očích slzy, "vždyť víš, jak byly s tebou příjemné cesty autobusem do práce, ráno."
Český železniční špunt
Nedalo mi to, trošku se "pošťourat" v té naší železniční síti a jistému komentáři o vysokorychlostních tratích a jediné naší vyspělé železniční trati Praha- Ostrava. Myslím, že bylo pozapomenuto na další koridory, již hotové či rozestavěné. Například Ostrava- Břeclav či rozestavěné Beroun- Cheb a IV. koridor do Českých Budějovic.
Nemám peníze na léky
Jakým způsobem jsem se dostal do toho průšvihu je asi zřejmé. O tom zde ale psát nechci. Protože si nyní nevím rady a ještě mám střechu nad hlavou a zaplacené připojení k internetu na pět týdnů.. Mohu napsat tento článek.
Nemá někdo pumpičku na saně?
Nedaleko omylem napadl sníh, nedivte se, v tomto často se měnícím počasí. Sucho- potopa- požáry- vichřice. Než jsem stačil vyběhnout na kopec, roztál. Mezitím jsem ovšem sáňky na silnici píchnul. Když jsem požadoval od řidičů, zda nemají pumpičku na sáńky ani neodpověděli. Možná to dopadne jako u těch pesimistů v čekárně.
Čím více krve, tím více zájmu. Marketing terorismu
Terorismus, války, násilí. Znásilňování dětí a žen. Jednou jsem takto zkoušel spočítat litry krve při jednom zpravodajství na TV Nova. Kauzy nepočítám. Dale Carnegie popsal jednu takovou příhodu ve své knize "Jak získávat přátele a působit na lidi." První kapitola Dvoukvérový Crowley.
Zvířátko a nebo člověk
Dnes jsem otevřel Facebook a doslova mě praštila do hlavy jedna stránka. Byla zřejmě založena dnes. Podle diskutujících nějaký psychopat, nemocný či nerozumný puberťák. Snad i vrah. Nebo budoucí vrah. Jedná se o stránku, máme rádi kočičky- ale mrtvé či chcíplé.
Autobusové nádraží ohrožuje životy nejen cestujících
Propadající se dopravně obchodní centrum Mercury v Českých Budějovicích je na pokraji katastrofy, ohrožení stovek cestujících a návštěvníků. Včera jsem se procházel po střeše, kde se nachází samotné autobusové nádraží. Je zde v celém objektu zákaz natáčení a fotografování.
Česká spořitelna půjčila důchodci za dvě sekundy
Invalidní důchodce třetího stupně měl možnost získat dvě stě tisícový úvěr přes internetové bankovnictví během dvou sekund. Stačilo pouze odkliknout souhlas. Bez návštěvy pobočky a dalších náležitostí. Invalida peníze použil. Tím pádem i podepsal tzv. elektronicky úvěrovou smlouvu.
Jak se dosahuje štěstí?
Sedím na lavičce, úplně mokrý, zase mi klesla hladina cukru. Kousek od domu. Nemohu vstát a v hlavě se mi honí myšlenka, že budu sedět na obědě v restauraci, v neděli, jako dnes tady. Budu dělat úplně stejnou práci jako nyní. Vím, že musím těch pár metrů ujít, dát si kostku cukru a lehnout si. V hlavě mám pořád ty texty. Doma poslední patku chleba. Na účtu 9,86 Kč a v hotovosti, nic.
Minimální mzda? Kde?
Dlouho jsem nic nenapsal, ale toto mě vyvedlo z míry naprosto. Jsem invalidní důchodce a pracuji za minimální mzdu. Což je celkem v pořádku. Pokud by byla dodržována. O zaručené mzdě nemluvě.
Vraha podporuje zase vrah aneb ani hlas komunistům
Jak jinak. Kdo může podporovat zloděje, byť navenek tvrdí, že všichni kradou? Zase jen člověk, co nemá čisté svědomí. Kdo podporuje vrahy minulé, stává se vrahem budoucím.
Levicové strašidlo
Už dlouho jsem zde nic nenapsal, celé čtyři měsíce. Asi nebylo o čem a nebo prostě nebyla chuť. Ranní probuzení ale bylo tak hlučné. Rodiče vezli dětičky do školky a do školy. Jsme jen sotva dvoutisícová obec.
Kdo volí levici je blázen
Velmi dlouho jsem uvažoval nad touto odpovědí na vlastní otázku, "kdo se o mě postará." Podvědomí vždy dávalo jasný impuls mému vědomí, "ty sám." Pravice je horší zlo, ale podporuje svobodu myšlení. Na rozdíl od levice, která dává iluzi....
Chvála kapitalismu
Tak jsem si včera užíval menší debatu na téma kapitalismus. Vzpomínkové dýchánky, jak bylo kdysi dobře, pivo za dvě koruny. Práce byla jistá. Otočil jsem se ke své práci v chráněné dílně a myslel na to, jak si konečně ušetřím na kýžený blahobyt. Jak by vypadala má cesta ke kariéře v dobách za Husáka?
Mládí optimisté mají zelenou
Udělat něco ve věku 50 let se stávajícím stavem. Kariera, výběrové řízení a rozčarování nad úsměvnými tvářemi slečen a mladíků. Jednoho výběrového řízení jsem se zůčastnil. Na začátku tohoto týdne.
Minimální mzda od roku 2007, stejná
Každý pravicově smýšlející člověk by si měl vyzkoušet práci za minimální mzdu. Také to, co to obnáší. Jsem pravicově smýšlející člověk a čtvrtý měsíc pracuji za minimum. Prý neplním normu a ze zákona mi doplácí. Naštěstí, mám peníze stranou....
Pane Kalousku, tady vládne pesimismus....
Ve státním rozpočtu přebývá 14 miliard korun. Optimistická zpráva, ale nejen Miroslav Kalousek tvrdí, že je předčasná. To je samozřejmě jisté.., musel bych být hloupý, abych pochopil, že bude úspěch, pokud bude dluh plánovaných 100 miliard. Ale chtěl jsem dnes psát o něčem jiném, v návaznosti na tuto zprávu.
Skútristo čekej....., jaro přijď
Hodil jsem na něj deku. Minulý rok jsem na něm byl 17. března na výletě v Konstantinových Lázních. Hledím ven a padá sníh. Konec března a plánovaná jarní cesta přes Schrems, Gmünd, Weitru do Freistadtu.... Jezdím to vždy na začátku dubna, jako zahájení skútrácké sezóny.
Nebýt chudý a omezovaný
Tento citát jsem dostal na Facebooku od jednoho dobrého kamaráda: "Nejlepší věcí, jakou můžete udělat pro chudé a utlačované, je nebýt jedním z nich." Randy Gage.
Osobní krize může být návodem pro krizi dluhovou
Každý z nás někdy prožil nějakou tu krizi, osobní. Nyní bych chtěl ale hovořit o té finanční, dluhové. Nedá se porovnávat státní rozpočet s tím státním. Za prvé, nezohodujeme o příjmech a výdajích. Pro výdaje nejen vyplácení dávek. Mohli bychom je ale nahradit za výdaje na osobní spotřebu. Povínná spotřeba na bydlení, energie aj. A spojit to vše s dluhovou krizí, tedy osobní předlužeností. A tak se nechám vést svou vlastní zkušeností.
Pružnost, kapitalismus a svoboda
Nedávno jsem si přečetl článek na webu Česká pozice- "Bezbřehý kapitalismus povede ke světové revoluci," autora Miroslava Juráska ze dne 17. 3. 2013. "Ohromné možnosti sebevzdělávání a osobního rozvoje jsou v kapitalismu vykoupeny čím dál více se prohlubující majetkovou nerovností."
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 252
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 948x
Věnuji se nejen filozofii a sociologii, ale i psaní od filozofických úvah až po povídky. Dále píši PR články a mám vlastní projekt na PUBLIC24.EU
Profil na Facebooku: https://www.facebook.com/vaclavhejna6
https://www.facebook.com/public24
Píšu pro: bigbloger.Lidovky.cz ; signaly.cz; a novy blog vaclavhejna.blog.cz